Výhody fototerapie proti medikamentózní léčbě (zejména u starších pacientů)

Významný vliv světla na lidský organismus je znám již od pradávna, avšak zejména v průběhu posledních dvaceti let získává léčba světlem díky realizovaným lékařským studiím i mnoha pozitivním ohlasům stále významnější místo mezi alternativními léčebnými postupy a v mnoha případech se stala vyhledávaným doplňkem klasických postupů.

Pokud se budeme řídit rčením, že vše souvisí se vším – pak ve velmi obecné rovině lze konstatovat, že světlo má významný vliv na diurnální rytmy, následně tak na hospodaření těla s melatoninem, a jak známo, pokud je v organismu zasažena jakákoli součást metabolického cyklu, dochází k celkovým změnám, dotýkajícím se nejrůznějších „vstupů“ a „výstupů“ ze systému (jako příklad lze uvést změny hladin stopových prvků – hlavně hořčíku, tělesnou teplotu, chuť k jídlu, bdělost, únavu, spánek, pozornost, atd.,..)

Jednou z oblastí, kde bývá fototerapie hojně využívána, jsou nejrůznější typy depresí a změn nálad obecně. Její výhodou je především minimum nežádoucích účinků, a proto ji lze bezpečně využívat při léčbě dětí, mladistvých a jedinců vyššího věku, u kterých mohou být některé přípravky klasické farmakoterapie kontraindikovány. Ve srovnání s medikamentózní terapií bývají u fototerapie jako jediný nežádoucí účinek popisovány počáteční hypomanické stavy, které se po několika sezeních zpravidla normalizují.     

U starších jedinců bývá často jedním z vyvolávajících faktorů nejrůznějších neduhů dlouhodobý pobyt v místnostech s nedostatečným osvětlením (nemocnice, domovy s pečovatelskou službou, domovy důchodců), mnohdy následkem snížené hybnosti i nedostatečný pobyt na denním světle obecně. Proto právě v této skupině může být fototerapie vítaným prostředkem k jejich odstranění.

Proto pokud se zaměříme na vyšší věkové kategorie, ve kterých předpokládáme užívání nejrůznějších léků, a je tedy nutno docílit zlepšení celkového stavu při minimu nežádoucích účinků, pak na základě výsledků publikovaných vědeckých studií je možno fototerapii využít zejména:

  • při léčbě abnormit v denním rytmu - k normalizaci brzkého probouzení spolu s lepší náladou během dne
  • proti pocitu únavy a usínání přes den (i při únavovém syndromu)
  • ke zvýšení efektivity spánku, jeho zlepšení a normalizaci
  • ke zvýšení pozornosti, zlepšení nálady, motivace, veselí, svěžesti, koncentrace a chuti k jídlu obecně (mnohdy již po druhém sezení)
  • u Alzheimerovy choroby a ostatních typů demencí bylo popisováno celkové zlepšení stavu, roztříštěných denních i nočních aktivit, zvýšení pozornosti a chuti k jídlu
  • při jakékoli poruše biologických hodin, jejímž následkem zpravidla bývá bolest hlavy, bolesti svalů, poruchy spánku, deprese, úzkost, poruchy příjmu potravy (bulimie, anorexie, zvýšená chuť na sladké s následným přírůstkem na váze – často u sezónních afektivních poruch)
  • proti únavě obecně, ale zejména u rekonvalescentů a jedinců po radiační terapii nebo chemoterapii
  • u pásmového posunu (syndrom Jet lag) během cestování při poruše vyvolané změnami cirkadiánních rytmů
  • při thyreopatiích provázených poruchami hladin hormonů štítné žlázy
  • jako další z pozitivních účinků bývá popisováno zlepšení zraku a kožních problémů
  • Závěrem zbývá upozornit, že ve všech případech je vždy důležité dodržovat při fototerapii správné denní rytmy a předepsané časové úseky určené k aplikaci (nesprávné použití může vést i ke zhoršení stavu). V indikovaných případech lze zvážit i kombinaci s podáváním melatoninu, přípravků ze skupiny SSRI, eventuelně psychoterapií.


MUDr. Fabienne Bognárová
neurolog

Provozovatel

EEG Biofeedback
Psychologické centrum a institut

Náměstí Interbrigády 4
Praha 6
160 00

© Powered by W-System Studio s.r.o. 2013